Na6O projektuNejzajímavější výsledkyPodrobné výsledkyAktualityKontaktFotogalerie

Celorepublikové výsledky 

 

V této části naleznete celkové výsledky všech zúčastněných vysokých škol (celkem 30). Dozvíte se, jaký je stav českého vysokého školství v oblastech šetření z pohledu studentů. Co na svých fakultách studenti nejvíce oceňují, co jim naopak vadí, jak je celkově hodnocena kvalita výuky na českých vysokých školách, co si o ní myslí muži/ženy, studenti jednotlivých ročníků, jaký obor fakulty je v ČR nejlépe hodnocen a mnoho dalšího.

 

Dotazníkového šetření se zúčastnilo 14 212 studentů a studentek českých vysokých škol. Z toho bylo 57 % dívek a 43 % chlapců[1]. Nejčetněji byli ve věkovém rozmezí 21 až 23 let, studovali ve druhém (44 %) a třetím (28 %) ročníku[2] a v drtivé většině na veřejné vysoké škole (96 %). V tomto řádku dále vidíme, že v téměř 82 % případů vysokých škol existuje možnost hodnotit výuku a 60 % zkoumaných fakult patří svou velikostí (počty studentů) mezi středně velké.

 

graf_1a2.png[3]    

graf_3az6.png


Z grafu jasně vidíme, že nejčastěji dotazník vyplnili studenti technických a ekonomických oborů, naopak nejméně respondentů bylo z uměleckých a právnických oborů.

 

Když srovnáme jednotlivé indexy mezi sebou (za celou populaci studentů a studentek), můžeme říci, že nejlépe jsou hodnoceny finanční podmínky studia (3,99), kvalita studia (3,96) a poradenství a atmosféra (3,94) na vysokých školách. Naopak nejhůře respondenti hodnotí fungování studentských organizací (3,33).

 

  
graf_8.png

Pozn.: Obecně platí, čím vyšší číslo, tím lepší výsledek (škála 1- 6).

Dá se vlastně říci, že do hodnoty 3,5 jsou studenti nespokojeni, nad hodnotu 3,5 spokojeni.

 

 

Z grafu vidíme, že respondenti jsou téměř ve všech oblastech podobně spokojeni, s výjimkou studentských organizací na VŠ. Nespokojenost se studentskými organizacemi naznačuje, že tyto organizace nefungují zcela dobře. Zdá se, že je na poli studentských organizací na vysokých školách značný prostor ke zlepšení...

 

Z hlediska pohlaví hodnotí finanční podmínky lépe dívky než chlapci, naopak kvalitu lépe hodnotí chlapci než dívky. Rozdíly v hodnocení jsou však velmi nízké.

 

Z hlediska věku již významnější rozdíly pozorujeme: Finanční podmínky studia hodnotí lépe starší věkové kategorie, kvalitu výuky naopak nejmladší věkové kategorie (s tím jde pak i ruku v ruce rok studia[5] ). Poradenství a atmosféra je také lépe hodnocena mladšími než staršími věkovými kategoriemi. Studentské organizace nejhůře fungují podle nejmladších věkových skupin - to znamená podle studujících v prvních a druhých ročnících vysokých škol.

 

Studující na veřejných vysokých školách hodnotí kvalitu studia lépe než studující na soukromých vysokých školách. Studující na soukromých vysokých školách hodnotí lépe poradenství a atmosféru na škole než studující na veřejných vysokých školách. Na veřejných vysokých školách je ve srovnání se soukromými vysokými školami lépe hodnoceno prostředí, služby a fungování studentských organizací. Finanční podmínky studia jsou nejlépe hodnoceny na soukromých vysokých školách.

 

Na malých fakultách je celková spokojenost studentů mírně vyšší než na středních a velkých fakultách.

 

Z hlediska celkového hodnocení jsou nejlépe hodnoceny obory chemicko-technologické, matematicko-fyzikální a jaderná fyzika; umělecké; přírodovědecké. Naopak nejhůře jsou hodnoceny obory zemědělské a veterinární; pedagogické a tělesné výchovy a sportu; ekonomické.

 

Zajímavá data ukazují následující tři grafy.

 

graf_9a10.png

Pozn.: Obecně platí, čím vyšší číslo, tím lepší výsledek (škála 1-6).


 

graf_11_b.png

Pozn.: Obecně platí, čím vyšší číslo, tím lepší výsledek (škála 1-6).

 

  

    

[1] Podle údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání patří mezi studující na českých vysokých školách k 31. 10. 2007 53 % žen a 47 % mužů.

    

[2] Vysoký počet respondentů z druhých a třetích ročníků může být zapříčiněn tím, že se neustále přijímá více studentů, proto, při „vyřazení" prvních ročníků, musí být nejvíce studentů druhých a třetích ročníků.

 

[3] Věkové rozložení respondentů bylo zvoleno tak, aby se v každé skupině nacházelo stejné věkové rozpětí (vždy tři roky).

 

[4] Rozdělení fakult podle oborů bylo vytvořeno podle dělení Ústavu pro informace ve vzdělávání.

 

[5] Jsme si však vědomi, že rok studia nemusí vždy korespondovat s věkem. V současnosti studenti více cestují, studium si různě prodlužují, nebo do školy nastupují až po dosažení určitých pracovních zkušeností. Proto „vyšší" věkové kategorie nemusí zákonitě znamenat vyšší rok studia.