Systematizace procesů studentského hodnocení kvality v České republice

Co je SHK a co Vám přinese

V ACSA se dlouhodobě zabýváme vytvářením a zlepšováním kvality českého vysokého školství. Protože jsou našimi klienty především studenti, zaměřujeme se zejména na oblast tzv. studentského hodnocení kvality (SHK).

Za dobu, po kterou se této problematice věnujeme, jsme zjistili, že většina českých vysokých škol či jejich fakult má se SHK menší či větší problémy, případně se jím vůbec nezabývá. To pak nevede k efektivním výsledkům a často je vnímáno studenty i pedagogy jako hodnocení „do šuplíku". Problémy spojené se SHK jsme zjišťovali a dosud průběžně zjišťujeme při naší poradenské činnosti a při rozhovorech s mnoha studenty i pedagogy. Vymezení nejdůležitějších problémů jsme se také věnovali na mezinárodním workshopu studentů ze zemí visegrádské čtyřky v rámci projektu „Profesionalizace studentských členů akademické samosprávy v zemích V4" a také na čtvrtém ročníku celostátní studentské konference "Současná úloha a postavení studentů na vysokých školách 2004". Právě účastníci konference nás požádali, abychom se zkvalitňování studentského hodnocení kvality na českých vysokých školách začali systematicky věnovat. Vytvořili jsme proto několikaletý projekt „Systematizace procesu studentského hodnocení kvality v České republice" (projekt SHK), jehož hlavním cílem je vytvořit na základě zkušeností různých členů české akademické obce metodická doporučení pro postup při zavádění, plánování, realizaci, zpracování a práci s výsledky SHK.

Proces studentského hodnocení kvality jsme proto rozdělili do několika tématických celků, kterým se vždy na dvoudenním pracovním jednání věnuje expertní pracovní skupina složená ze zástupců sedmi vysokých škol na různých pozicích (studenti, pedagogové, zástupci vedení), zástupkyně Centra pro studium vysokého školství a odborných poradců - sociologa, informatika a psycholožky. Expertní i organizační tým Vám představujeme na konci tohoto dokumentu.

Zrealizovali jsme šest pracovních jednání, na která všichni členové skupiny vždy vypracovali prezentace týkající se jejich vlastních zkušeností s návrhy na zlepšení. Z každého jednání pak vznikly oficiální závěry, jejichž plné znění si můžete přečíst zde. Závěry nám posloužily jako základní kámen pro vytvoření doporučující metodiky pro zlepšení procesu SHK na jednotlivých vysokých školách. Metodiku spolu se související teorií jsme vydali v roce 2007 v tištěné publikaci, kterou jsme distribuovali na všechny veřejné, státní a vybrané soukromé školy v ČR. Poté jsme s metodikou seznamovali také zástupce studentů, a to především prostřednictvím odborného semináře, který byl zařazen do obvyklé vzdělávací nabídky ACSA. Členové expertního týmu jsou také připraveni podávat poradenské konzultace všem, které zefektivňování SHK zajímá a chtějí pro něj něco konkrétního udělat.

Vybrané závěry a doporučení

V expertním týmu jsme se věnovali během svých jednání těmto důležitým tématům procesu studentského hodnocení kvality:

  1. Ustavení pracovního týmu, vymezení zodpovědností, stanovení cílů hodnocení a základních termínů pro jejich naplnění.
  2. Příprava obsahu dotazníků.
  3. Příprava papírové a elektronické formy dotazování, zabezpečení dat, zajištění anonymity.
  4. Příprava organizace, získání reprezentativního vzorku, motivace, osvěta a propagace SHK.
  5. Příprava zpracování dat, zajištění objektivního zpracování dat.
  6. Zveřejnění výsledků, využití výsledků v praxi.

Shodli jsme se, že studentské hodnocení kvality je uceleným, časově ohraničeným, jedinečným procesem, u kterého je nutné naplánovat cíle, realizovat ho v týmu, zhodnotit jeho výsledky a na jejich základě učinit potřebná opatření. Z těchto důvodů doporučujeme každé SHK plánovat a realizovat jako projekt, dle obecně známých metod projektového řízení. I když SHK musí být vždy organizovaným procesem, v žádném případě to nevylučuje zapojení dobrovolníků - „nadšenců". Naopak, oceňovaná dobrovolná aktivita utužuje příslušnost zainteresovaných osob k akademické obci. Již při iniciaci SHK je však třeba všem zainteresovaným stranám vysvětlit, proč se hodnocení dělá, že vede ke zlepšování a že není třeba mít z něj strach (z pomsty nebo z represí).

Každé SHK by měl mít od jeho počátku až do konce na starosti pracovní tým či skupina. Tým by měl mít svého vedoucího, který usnadní komunikaci. V organizačním, či chcete-li projektovém týmu by měli být zastoupeni studenti, pedagogové, zástupci managementu školy, expert na marketing, sociolog, psycholog, informatik, příp. ekonom. Takový tým musí mít jasné zadání, pozici a základní kompetence. Vedení musí také určit, jak bude zařazen do struktury školy či fakulty. Všem musí být jasno, kam patří, co mají dělat a jak dlouho. Tým musí být materiálně a motivačně podporován. Měl by např. dostat pracovní místnost a jeho členové by měli být odměňováni, např. formou odměn či z rozvojových projektů. Při přípravě hodnotícího procesu by měl odpovědný tým vždy vypracovat alespoň základní rozpočet, o který se v průběhu celého hodnocení může opírat. Odpovědnost za celý proces SHK by měla ležet na vedení školy, resp. fakulty, proto, než tým začne pracovat, by měla být zajištěna jejich vzájemná důvěra.

Je nutné jasně definovat, čeho chceme hodnocením dosáhnout a tomu přizpůsobit strategii přípravy týmu a jeho výstupů. Problémem SHK bývá často nízká návratnost odpovědí a tím jejich nízká vypovídací schopnost. Proto by se jedním z cílů SHK mělo vždy stát poskytnutí možnosti všem studentům vyjádřit svůj názor - svobodně a anonymně. Pro tento účel je nejvhodnější zvolit formu ankety. Doporučujeme užívání ankety jako plošného nástroje pro zhodnocení situace, který umožňuje, jak již bylo řečeno, vyjádřit se každému studentovi. Rovněž může sloužit jako nástroj pro detekci případných nedostatků ve výuce a nástroj pro zvyšování úrovně univerzitní kultury. Anketu je však vhodné doplnit dalšími metodami sběru dat podle potřeby. V případě, že cílem je získat objektivní obraz, doporučujeme používat reprezentativní techniky výběru respondentů. V případě potřeby porozumět detekovaným problémům hlouběji je vhodné použít kvalitativní postupy a tím i zvýšit validitu dat. Pro zvýšení validity doporučujeme rozfázovat sběr dat do dvou etap:

  • etapa A = anketa, která zajistí kvantitu názorů a detekuje problémy
  • etapa B = standardizované metody sběru dat, kvantitativní (zajišťující reprezentativnost respondentů), nebo kvalitativní (zajišťující porozumění problému) dle potřeby.

Kombinovanou formu ankety a sociologického výzkumu vnímáme jako ideální formu. Studenti i učitelé by měli být do rozhodování o formě hodnocení zapojeni, zatím rozhoduje o způsobu SHK téměř výhradně vedení školy nebo fakulty.

Dotazník pro anketu by měl vytvářet tým lidí sestávající z různých socio-profesních skupin, tj. vedení, pedagogové, odborníci na tvorbu a vyhodnocování dotazníků (marketér, sociolog, psycholog, statistik) a samozřejmě zástupci studentů. Dotazníky by měly být v otázkách považovaných za „nosné pilíře" na univerzitní úrovni sjednoceny, aby zde byla možnost objektivního srovnání hodnocení kvality studentů jednotlivých fakult.

Má-li být dotazník správně sestaven, musí být vytvářen na základě hypotéz tak, aby výsledkem zpracování a vyhodnocení dotazníku bylo jejich potvrzení nebo vyvrácení. Do dotazníku (nebo motivačního průvodního dopisu či e-mailu, který by měl být podepsán zástupcem vedení) je vhodné zakomponovat úvodní text s informací o významu dotazníku a motivací pro studenty, proč by měli vyplnění dotazníku věnovat svůj čas. Vysoká úroveň grafické formy i obsahu dotazníku zvyšuje ochotu respondentů odpovídat, oběma těmto aspektům by tedy měla být věnována odpovídající pozornost. Dotazník by měl být psán jazykem blízkým respondentům - studentům. Dotazník by měl být pouze prvním nástrojem, který po vyhodnocení může vést k další hlubší diskusi. Proto by se v něm obecně mělo vyskytovat naprosté minimum otevřených otázek. Naopak upřednostňujeme maximální využití uzavřených otázek a tzv. škál. Respondentům by také neměla být odepřena možnost neutrální odpovědi - nechci odpovídat, nemohu odpovědět, nechodil jsem.

Předvýzkum je nutností, abychom měli jistotu, že jsme připravili kvalitní dotazník, který přinese očekávané informace. V novém prostředí by se měly testovat i převzaté dotazníky! Vhodné je také provést tzv. test validity - měří otázka opravdu to, co chceme měřit?

Flexibilita systému hodnocení je jedním ze základních požadavků SHK. Pokud má škola zavedený informační systém, je při zvážení všech aspektů nejflexibilnější a nejlacinější elektronická forma anket. Elektronické ankety jsou vhodnější pro školy s větším počtem studentů, papírové naopak pro školy s menším počtem studentů. Elektronický systém musí být vždy tvořen s dostatečnou mírou obecnosti tak, aby bylo možné jednoduše měnit jednotlivé parametry anket. Je také důležité, aby přístup k elektronickým dotazníkům byl jednoduchý a aby byli studenti prvních ročníků seznámeni s fungováním celého systému. U použití elektronických anket je vhodné, aby byl na škole/fakultě pro účastníky anket k dispozici servis, kam se mohou obracet se svými dotazy a připomínkami celý rok, nejen v době otevření anket.

Motivaci studentů shledáváme jako jeden z nejdůležitějších momentů pro možnost zlepšení SHK na svých školách či fakultách. Pro zvýšení pozornosti studentů k SHK doporučujeme průběžné seznamování s výsledky anket s cílem zachovat aktuálnost získaných dat. Obecně platí, že výhodný je princip maximálního zvýšení dostupnosti dotazníků a zjednodušení jejich vyplnění. Dotazníky musí být ve správnou dobu na správném místě, tzn. způsoby sběru dat spolurozhodují o motivaci studenta. Osvědčilo se také získání názorových vůdců mezi studenty, kteří SHK propagují mezi ostatními studenty.

Jasně definovaný (standardizovaný) proces SHK může pomoci zvýšit motivaci pedagogů. Nízká kvalita SHK výrazně snižuje motivaci pedagogů, protože nevěří validitě získaných dat. Vedení škol či fakult by se nemělo zaměřit jen na výtky, naopak by mělo zviditelnit klady pedagogů a využívat princip „pozitivní motivace", tzn. oceňovat kvalitu. Pro zvýšení motivace pedagogů je také vhodné přestat klást na pedagogy přemrštěné požadavky, co se týká jejich aktivní participace na organizaci SHK.

Anonymita anket studentského hodnocení by měla být zakotvena v některém důležitém dokumentu školy - zvýšilo by to důvěryhodnost celého procesu. Návratnost dotazníků, která je s anonymitou úzce spojena, však závisí také na začlenění systému SHK do fungování školy. Prvotní zájem o efektivní SHK musí mít vedení školy (přístup „shora dolů"), definování systému SHK by proto mělo být součástí dlouhodobého záměru. Anonymitě jako takové je proto dle našeho názoru často přikládán větší význam než si zaslouží. Pokud student pozná, že na škole platí principy profesionality a loajality, získá ke škole důvěru jako k instituci a nebude mít problém ani s důvěrou k profesionálnímu zpracování výsledků anket a tedy kromě jiného, že nebude porušena anonymita jeho odpovědí. Studenti také získají důvěru ke zpracování výsledků, pokud uvidí, že jsou řešeny některé problémy, na které ve svých odpovědích poukazovali.

Významným prvkem úspěšnosti a účinnosti SHK je čas, tj. zejména rychlost vyhodnocení SHK a přijímání z něj vzešlých opatření a závěrů. Nejzávažnějším požadavkem je však profesionální interpretace výsledků SHK, která by měla být základním podkladem týmu SHK pro předložení závěrů vedení školy či fakulty. Zveřejnění výsledků je důležité nejen pro studenty, pro které je soubor opatření důkazem, že jejich studentský názor je respektován a pomáhá v rozvoji instituce, ale také pro pedagogy a manažery na všech úrovních, jakožto součást nástrojů pro řízení kvality instituce.

Věříme, že navrhovaná doporučení expertního týmu a další navazující výsledky projektu povedou k zefektivňování studentského hodnocení kvality na jednotlivých vysokých školách a pomohou tak mj. k naplňování cílů Boloňského procesu. Děkujeme proto Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR, že se rozhodlo projekt finančně podporovat.

Literatura k projektu

Složení expertního a organizačního týmu