Slovní interpretace výsledků včetně možných závěrů

Podívejme se nyní na vybrané otázky dotazníku podle jednotlivých nezávisle proměnných (tj. věk, pohlaví, typ/obor školy aj.), tedy takových, u nichž se předpokládá, že mohou ovlivňovat hodnotové postoje respondentů, nikoliv však naopak.

Hodnocení kvality výuky má podle mužů větší vliv na kvalitu výuky než podle žen. Nejmladší studující s tímto výrokem nejvíce souhlasí a čím jsou starší, tím méně si myslí, že tento výrok je pravdivý. Tzn. čím déle jsou studenti na škole, tím spíše si myslí, že hodnotit kvalitu výuky jim pro zlepšování kvality výuky nepomůže. Patrně je to dáno tím, že mladší studenti a studentky více věří v pozitivní změny na VŠ, zatímco starší studující jsou ve srovnání s mladšími kolegy a kolegyněmi ke změnám na VŠ skeptičtější. Nejvíce s tím, že hodnocení kvality výuky má vliv na kvalitu výuky, souhlasí studující na soukromých školách.

U výroku „Jsem spokojen s výukou cizích jazyků“ najdeme velmi nízké hodnoty, a to u všech variant nezávisle proměnných. Zdá se, že výuka cizích jazyků není na vysokých školách dostatečně zabezpečena. Nejméně spokojené jsou dívky, starší studující a studenti veřejných vysokých škol.

Naopak u výroku „Existují možnosti zapojit se během studia do výzkumných činností“, stejně jako u výroku „Škola nabízí dostatečné možnosti studia v zahraničí“ najdeme bez ohledu na varianty nezávisle proměnných vysoké hodnoty. Jak výzkumné činnosti, tak možnosti studia v zahraničí jsou na vysokých školách nabízeny v dostatečném množství.

Poměrně vysoké průměrné číslo, bez ohledu na varianty jednotlivých nezávisle proměnných, vidíme u výroku „Jsem rád, že studuji na této vysoké škole“. Čeští vysokoškoláci jsou rádi, že mohou studovat na škole, kterou navštěvují. Muži, nejmladší věkové kategorie a studující na veřejných školách nejvíce souhlasí s tímto výrokem. Tento výrok nejvíce vyjadřuje emocionální vztah studentů ke své vysoké škole. Opět vidíme, že čím déle respondenti studují, tím více si jí „neváží“. Starší studenti a studentky se již patrně tak silně neidentifikují se studovanou VŠ, na rozdíl od mladších studujících, neboť se již orientují na trh práce.

Cena za poskytované služby na kolejích je nejhůře hodnocena na školách soukromých. U otázky týkající se nutnosti přivydělávat si při studiu, aby byly pokryty náklady na studium, nalezneme na soukromých vysokých školách vysoký průměrný souhlas.

Velmi vysoký průměrný souhlas najdeme i u výroku „Prospěchová stipendia jsou dobrým způsobem, jak odměňovat studenty“. Studující s tímto způsobem odměny souhlasí a vítají ji, a to bez výraznějšího ohledu na pohlaví, věk, ročník studia a typ vysoké školy.