Souhrnné tabulky výsledků

Výsledky všech zapojených vysokých škol - osobní/papírové dotazování

Výsledky všech zapojených vysokých škol - elektronické dotazování

Jak číst data v těchto tabulkách:

V dodaných tabulkách (viz Příloha 3, 4, 6) jsou k vidění výsledky reprezentativních šetření na zapojených vysokých školách a na vysokých školách v České republice. Ve sloupci Celkem je u každé otázky dotazníku spočítán aritmetický průměr, který může nabývat hodnot od čísla 1 do čísla 6.

Čím vyšší je číslo aritmetického průměru, tím vyšší je také míra souhlasu s daným výrokem.

Číslo 1 tedy znamená naprostý nesouhlas s předkládaným výrokem a číslo 6 naprostý souhlas s daným výrokem. Aritmetický průměr je dále v tabulce (směrem doprava) spočítán podle dalších proměnných (pohlaví, věk, rok studia, obor, typ a velikost školy aj.). Výsledky čteme směrem doprava naprosto stejně, pouze s tím rozdílem, že platí pouze pro vybrané podskupiny (muži, ženy, jednotlivé věkové kategorie apod.).

V této příloze naleznete pomocné tabulky 1 až 3, které kopírují hlavičku a výsledky tabulky Celorepublikové výsledky (viz Příloha 3). Tyto pomocné tabulky slouží čtenáři k usnadnění orientace v rozsáhlých tabulkách, poradí, jak číst dat v nich zapsaná.

Z pomocné tabulky č. 1 můžeme vyčíst např. následující údaje:

• S výrokem „Hodnocení kvality výuky má vliv na výuku“ souhlasí více muži než ženy.
• S tímto výrokem souhlasí nejvíce nejmladší věkové kategorie (18 – 20 let), nejméně nejstarší věkové kategorie.
• S výrokem souhlasí spíše ti, kteří mají na své škole možnost hodnotit kvalitu výuky.
• S tímto výrokem nejvíce souhlasí posluchači, kteří studují prvním rokem, nejméně studující pátý rok…
• S výrokem souhlasí více studenti soukromých vysokých škol, méně veřejných vysokých škol.

V pomocné tabulce č. 2 je pro tyto podskupiny spočítáno pět indexů, které charakterizují jednotlivé zkoumané oblasti:

• index 1: Kvalita studia na VŠ (otázky 1b až 10 v dotazníku
  index zkoumá oblasti kvality studia (tzn. rozvoj odborných znalostí a osobnostních dovedností, otázku cizích jazyků, výzkumné činnosti, možnosti vycestovat do zahraničí, praktičnosti předmětů, zpětné vazby a spravedlnosti při známkování od pedagogů atd.)
• index 2: Poradenství a atmosféra na VŠ (otázky 11 až 15 v dotazníku)
  index se zabývá vztahem studentů ke své Alma Mater, přístupem pedagogů a studijního oddělení apod.
• index 3: Prostředí a služby na VŠ (otázky 17 až 25 v dotazníku)
  index se zaměřuje na zboží a služby, které studenti ke svému každodennímu studiu potřebují (učebnice, informační systém, počítačové učebny, knihovna, koleje a menzy, volnočasové aktivity)
• index 4: Studentské organizace (otázky 16, 26a a 26b v dotazníku)
  index zkoumá vztah studentů ke studentským organizacím na škole (akademický senát, studentské kluby, asociace apod.) a samotný fakt, zda studenti své reprezentanty znají či ne a zda se na ně v případě potíží obracejí
• index 5: Finanční podmínky studia na VŠ (otázky 27 až 29 v dotazníku
  index ukazuje, zda si musí studenti při studiu přivydělávat, dále názor studentů na prospěchová stipendia a možnosti přivydělat si při studiu.

Hodnoty těchto indexů mohou být 1 až 6 a platí pro ně, že čím vyšší číslo, tím je také daná oblast lépe vnímána a hodnocena.

Poslední řádek pomocné tabulky č. 2 obsahuje tzv. index celkové spokojenosti, který je spočítán ze všech položek/výroků v dotazníku (s výjimkou otázky 1a). Může nabývat hodnot od čísla 1 do 6 a interpretujeme jej stejně jako předchozí indexy: čím vyšší číslo, tím vyšší míra spokojenosti.

Index celkové spokojenosti je vlastně pomocné číslo, které slouží k celkovému popisu vysoké školy.

V pomocné tabulce č. 3 vidíme, kolik respondentů se šetření zúčastnilo celkově (sloupec Celkem), kolik z nich bylo mužů/žen, v jaké věkové kategorii, kolik let respondenti studovali, jaký typ školy apod. Všechny údaje jsou rovněž vyjádřeny procentuelně (relativní část).

Pokud nečiní součet jednotlivých proměnných přesných 100 %, je to zapříčiněno předchozím zaokrouhlováním.  

MOŽNOSTI POUŽITÍ VÝSLEDKŮ

Záleží jen na představitelích vysoké školy, jak s dodanými výsledky naloží. Tato data lze využít mnoha způsoby, doporučujeme např.

• porovnat výsledky univerzity/fakulty s celorepublikovými průměry
• porovnat výsledky oboru fakulty s celkovými výsledky oboru
• porovnat výsledky univerzity s vysokou školou jiného typu (soukromá, státní)
• zaměřit se zejména na otázky, jejichž odpovědi se výrazně mění s pohlavím, věkem a rokem studia (lze „vyčíst“ podle barevných škál – vysvětlení škál se nachází v legendách u dodaných výsledných tabulek
• sledovat, které oblasti se výrazně odchylují od průměru (viz jednotlivé indexy, zelené a červené barvy – nejvýznamnější „souhlasy“ a „nesouhlasy“ s výrokem)
• projít si písemné odpovědi a identifikovat nejčastěji jmenovaná pozitiva/negativa aj.