Autor metody RIPRAN™, doc. Ing. Branislav LACKO, CSc., byl asociací evropských rizikových manažerů FERMA (The Federation of European Risk Management Associations) vybrán v soutěži FERMA AWARD 2016 v Bruselu jako finalista v kategorii Innovative Insurance Programme of the Year za metodický přínos v oblasti analýzy rizik a to zejména právě za vývoj této metody.

Doc. B. Lacko se v oblasti inženýrství rizik zabývá jejich analýzou a řízením zejména v oblasti rizik projektů, rizik bezpečnosti automatizovaných systémů a robotických soustav. Je autorem metody RIPRAN™ a členem společnosti CZRMA, která je členskou organizací v evropské mezinárodní asociaci rizikových profesionálů FERMA. Publikoval řadu článků v odborných časopisech, ve sbornících konferencí a specializovaných monografiích.

Vysvětlení základů metody RIPRAN™

Slovníček základních pojmů:

• Aktivum – vše, co má pro zainteresované strany projektu, organizaci, významnou hodnotu, je to nezbytné pro dosažení cíle, je to obtížně nahraditelné a požívá to proto zvláštní ochrany.
• Ochota riskovat (Risk Appetite) – je úroveň rizik, kterou je organizace schopna nést vzhledem ke svému účelu a vzhledem ke svým rezervám. Úřady mají tuto úroveň nastavenu velice nízko (akceptují se zde jen velmi malá rizika, respektive jejich dopady). V praxi to znamená, že úřady musí práci s riziky věnovat více energie, než např. průměrná firma.
• Hrozba a její scénáře - Hrozba je projev určitého nebezpečí (např. uhodí blesk).
Scénář je potom děj, který je způsoben hrozbou a má konkrétní dopady do projektu. Hrozba je příčinou scénáře (např. v době stavebních prací uhodí blesk a způsobí požár na staveništi). Mezi hrozbou a scénářem je tedy vztah příčina – důsledek.
• Pravděpodobnost hrozby a scénářů – pravděpodobnost s jakou daný děj nastane.
• Dopad – je škoda (vyjádřená u nás nejčastěji v Kč ), která vznikne působením daného scénáře do projektu (např. náklady na obnovu staveniště po požáru).
• Hodnota rizika – je nesmírně důležitý vypočtený údaj, který získáme vynásobením pravděpodobností (ve formátu desetinného místa mezi 0 a 1) a dopadu. Tento údaj nám poskytuje mnohostranné praktické využití, ať už pro posouzení efektivnosti navržených protiopatření, tak např. pro stanovení potřebné finanční rezervy.
• Opatření – je popis konkrétních kroků, kterými buďto danou hrozbu / scénář eliminujeme či alespoň zmírníme její průběh / dopad na náš projekt (organizaci).

Existují dva základní přístupy ke zpracování techniky:

KVANTITATIVNÍ způsob řízení rizik vlastně znamená, že budeme všechny údaje (zejména pravděpodobnosti, dopad a hodnotu rizika) identifikovat a zapisovat jako čísla.

KVALITATIVNÍ způsob vyžaduje nastavení kategorií, které budou využity místo čísel (např. MHR – malá hodnota rizika či VP – velká pravděpodobnost). Tento způsob práce s riziky je sice rychlejší, protože nevyžaduje přesné údaje, ale jeho praktické využití je významně omezené. Proto jej v praxi doporučuji používat jen v případě malých akcí, či jako „časovou zkratku“.

Celý proces vlastní analýzy rizik se skládá z následujících fází:

• Identifikace rizika (brainstorming, shluková analýza, Ishikawův diagram)
• Kvantifikace rizika (kvalitativně, kvantitativně)
• Odezva na riziko (identifikace vhodných opatření)
• Celkové zhodnocení rizika (ověření účinnosti a finanční efektivity navržených opatření)

Tyto jsou opět koncipovány a definovány jako procesy (cíl procesu, vstupy do procesu, činnosti procesu, výstupy z procesu), které na sebe navazují.

Přednosti metody:

• Metoda obsahuje výčet doporučených hledisek pro analýzu důležitých hrozeb.
• Výhodou metody je, že umožňuje jak tabulkový, tak textový výstup analýzy rizik.
• Obsahuje vhodné tabulky pro kvantifikaci rizik.
• Poskytuje typová doporučení / opatření, kterými lze snížit analyzovaná rizika na akceptovatelnou hodnotu.
• Je systematicky popsán celý průběh analýzy rizik v návaznosti na proces řízení rizik.
• Metoda je již 15 let vyučována na řadě vysokých škol a používána v řadě různých organizací.

TIP Práci s riziky si můžete výrazně zjednodušit tím, že si povedete seznam obvyklých rizik roztříděný například podle typů aktivit (investiční/neinvestiční apod.)!

Nejbližší termín kurzu Projektového řízení, kde se detailně věnujeme i tématu řízení rizik je:

15. - 17. 10. 2019 a 28. - 29. 10. 2019 (5 denní kurz) v Brně.

Více informací naleznete na kurzpmvs.acsa.cz

Problematika řízení projektových rizik je stále aktuálnější téma a to nejen v komerční sféře, ale stále častěji ve veřejné správě. S příchodem strukturálních fondů a velkým množstvím komplexních projektů realizovaných veřejnými subjekty se i řízení rizik dostalo do zájmu veřejné správy. Toto téma je v oblasti veřejných financí ještě citlivější, kdy veřejná správa musí zajistit efektivní vynakládání veřejných prostředků a musí minimalizovat rizikové faktory, které by způsobily vyšší finanční náklady, než se původně plánovalo. Analýza rizik a jejich hodnocení je nedílnou součástí podkladů při rozhodování o projektech veřejné správy.

Setkání uživatelů metody RIPRAN™ bylo pro nás přínosné hlavně z pohledu širokého spektra účastníků, kdy se setkali manažeři a realizátoři projektů jak ze strany veřejné správy, ale i zástupci univerzitní oblasti, vědeckých pracovišť, komerční sféry a příspěvkových organizací veřejných subjektů. Všechny tyto zástupce spojují stejná rizika, která jsou často obdobně řízena, ale každá oblast má i svá specifika, která jsou důležitá a vhodná prodiskutovat v širším kontextu. Jiný pohled na riziko a jeho řízení umožňuje nalezení optimálních opatření pro jeho management. Také sdílení vlastních dosavadních zkušeností umožní, vyhnout se již zjištěným slepým cestám. Navíc v aktuálně velmi rychle vyvíjející se společnosti vznikají nová společenská rizika, která významně ovlivňují stále složitější projekty. Je tedy nejen nutností, ale i povinností se více zajímat a řešit řízení rizik, pokud chceme efektivně vynakládat finanční prostředky.

Ing. Miloš Pydych
odbor regionálního rozvoje
oddělení rozvojových programů
vedoucí oddělení